Trvalo to pár dlouhých roků, než jsem nedávno konečně zkoukl kompletní desítku nejlepších snímků uznávané Česko-Slovenské filmové databáze neboli lidově zvané ČSFD. Léta mi „do sbírky“ chyběl pouze Schindlerův seznam, který mě nikdy příliš nelákal.
Nuže, pojďme si nyní měsíce ustálenou TOP 10 kompletně zrekapitulovat.
1) Vykoupení z věznice Shawshank (1994)
Film, který jsem poprvé spatřil někdy kolem roku 2005. Píšu kolem, protože paměť mi už neslouží tak dobře jako za starý časů, kdy jsem ještě jako malý Sebík seděl jako přikován v našem gauči a byl hypnotizován snad všemi snímky, které nám taťulda nosil od kolegů z práce na dývýdýčkách. Ano, bylo to právě v období boomu DVD kotoučů, které pomalu nahrazovaly staré dobré a především kouzelné videokazety (pokud bych měl vypíchnout top vzpomínky svého dětství, videokazety VHS by tam zcela nepochybně patřily).
A právě Shawshank byl kupříkladu společně s Okrskem 13 či Mr. & Mrs. Smith jedním z těch nezapomenutelných „dývýdýčkových“ filmů, které jsem tehdá prvně spatřil. Zatím jsem ho viděl pouze dvakrát a řekl bych, že poprvé se mi líbil víc, než když jsem si ho po letech zopáknul.
2) Forrest Gump (1994)
Kdybych si měl vybrat mezi Shawshankem a Forrestem, tedy na ČSFD dvěma nejlepšími a zřejmě nedostižitelnými snímky, zvolil bych právě Forresta. Víc mě zaujal jeho příběh, jenž je navíc prošpikován výbornou hudbou, kterou asi všichni známe.
A navíc TOP – s velkým T, velkým O a velkým P – výkon Toma Hanksovýho, jednoho z nejlepších herců všech dob.
3) Zelená míle (1999)
Když se řekne Zelená míle, jako první se mi vybaví jedna z nejnechutnějších scén kinematografie, kterou byla úmyslně zpackaná poprava a uškvaření vraha v elektrickém křesle.
4) Přelet nad kukaččím hnízdem (1975)
K filmu jsem se podobně jako třeba k Zelené míli dostal až po objevení ČSFD. Tehdy Přeletu ještě patřilo třetí místo právě před Mílí a já si jako malý Sebík říkal něco jako: „No ty vole, třetí místo, to musí být absolutní bomba kinematografie.“ Po jeho zhlédnutí to pro mě ale naopak bylo jedno z největších zklamání kinematografie. Jsem tak pravděpodobně jedním z mála smrtelníků, kteří na něm nic spešl nevidí.
5) Sedm (1995)
Tak tohle byla naopak filmová delikatesa. Filmové eňo ňuňo, chcete-li. Snad nic nevyzradím, když napíšu, že Sedm musíte dokoukat až do konce.
6) Schindlerův seznam (1993)
Steven Spielberg je prostě pánešek všech režizérů. Podle mě má dar natočit i téma, kterému příliš neholdujete, způsobem, aby vás film alespoň krapet zaujal. Schindlerův seznam není špatný, ale do TOP 10 bych ho určitě nezařadil. Až se tu trochu bojím kritizovat, protože kritika podobných snímků se bere jako jakási nestoudnost. Něco ve stylu o mrtvých jen dobře. Nerad bych proto nějakého fandu tohoto počinu pobouřil, ale dle mého soudu Steve zfilmoval daleko více kvalitnějších kousků.
7) Kmotr (1972)
U všech ostatních filmů této desítky vcelku chápu, proč jsou mezi smrtelníky tak nesmrtelnou klasikou, u Kmotra mi to ale rozum nikdy příliš nebral. Co se týče samotného děje, jde podle mě o další z průměrných filmů, jenž se navíc táhne jako štrúdl vyčerpávajících 175 minut.
8) Nedotknutelní (2011)
Té kritiky už bylo dosti, proto jen stručně. Není to zlé, ale ani nikterak výjimečné. Kdybych měl udělovat procenta, dal bych všem třem posledně zmiňovaným kouskům shodně čistých 60 %.
9) Dvanáct rozhněvaných mužů (1957)
Precizní filmové řemeslo padesátých let, pokud bych to měl vyjádřit slovy kritika. Dovedu si představit, že ve své době to byl opravdový hit, želbohu dnes už nevypadá natolik atraktivně, aby pohltil větší část mladší generace. Tu by mohla zaujmout spíše skvělá epizoda seriálu Můj přítel Monk (s04e16), která vznikla právě na motivy tohoto slavného snímku.
10) Pelíšky (1999)
Česká vánoční klasika, ke které snad ani není třeba mnoho psát. Snad jen, že jde o jeden z nejvydařenějších tuzemských kousků devadesátých let.
Staňte se labužníky Pažóta na Facebooku.