Pojďme s naší pravidelnou rubrikou zase jednou zabrousit do českého filmového rybníčku. Dnes společně zavzpomínáme na jednu z nejlegendárnějších hlášek kinematografie, a sic „Dóbrý dén, pumpuju vodu do sta.“
Aby se raubíři Tomáš, Jožka a Hubert mohli nerušeně vyplížit, zneužili Štrúdla, jenž měl odvést pozornost sáhodlouhým pumpováním, dokud nenapočítá rovnou stovku. U čísla osmdesát dva jej ovšem vyrušila naše dobrá známá Růža z Ulice s nevybíravým dotazem „Co tady ty klacku děláš?“ Načež Štrúdl odvětil, že pumpuje vodu do sta a hrdě dodal, že je již u čísla osmdesát šest.
Tento památný výrok se stal jakýmsi folklórem v mém životě. Vždy, když se octnu na našem hřbitově a mám za úkol kropení květin, tradičně po vzoru Štrúdla pumpuju do sta.
Geniální je samozřejmě rovněž navazující scénka s natíráním plotu a tetičkou nedívající se z okna.