Pažótí Oskaři 2020: nejlepším seriálem je závěrečná řada Homelandu, zabodoval rovněž světový fenomén La casa de papel

Homeland

Letos zasedala naše nesmlouvavá jury již posedmé, aby pečlivě zhodnotila to nejlepší ve světě seriálů od července 2019 do června 2020. Pažótí Oskaři se zrodili v době, kdy se z klasických amerických stanic jako ABC, CBS, Fox či NBC začínaly vytrácet kreativní počiny a televizní trendy začaly ještě znatelněji udávat kabelovky a nově i VOD platformy, tedy především Netflix, se svými čím dál více propracovanými kousky. A vypadá to, že v budoucnu se do hry zapojí další internetové televize, jako se to v letošní sezóně podařilo nové Apple TV+.


Nejlepší seriál:

1. Ve jménu vlasti (Homeland) – 8. řada, Showtime

Klenot na poli politicko-špionážních televizních kousků uzavřel svůj příběh opravdu luxusní dvanáctidílnou podívanou. S Homelandem jsme strávili osm povedených sezón, přičemž tempo obvykle gradovalo v závěrečných dílech. Tentokrát jsme ovšem zažili adrenalínovou nálož prakticky od počátku.

V osmé řadě se Homeland vrátil do prostředí, jež mu z hlediska atraktivity (alespoň podle mě) vždy nejvíce slušelo, tedy do arabského rajónu. Hlavní roli hrál tentokráte Afghánistán a po čase jsme opět nakoukli rovněž do Pákistánu a střetli jsme se i s některými starými známými postavami ze skvělé čtvrté série.

Tento americký počin byl pravidelným sběratelem Pažótích Oskarů, zmiňovaná čtvrtá řada v roce 2015 dokonce ukořistila druhé místo. Závěrečná sezóna vyrýžovala ze světové seriálové řeky zasloužené zlato. Na Homelandu musím vyzdvihnout i objektivitu tvůrců a snahu vysvětlit diváctvu motivaci a smýšlení všech stran (kromě Amerikánů tedy i Afghánců, Rusů a tak dále a tak podobně).


2. Defending Jacob – 1. řada, Apple TV+

Loni byla naše pažótí komise unešena minisérií Ostré předměty (Sharp Objects), v letošní sezóně se z hnízda psychologických dramat vylíhl další vskutku zdařilý kousek. Nová streamovací služba Apple TV+ zabodovala osmidílnou minisérií Defending Jacob, v níž sledujeme život rodiny v momentě, kdy je syn obviněný z vraždy svého spolužáka.

Je však opravdu vinen, či nikoliv? A dozvíme se nakonec pravdu? To jsou otázky, které postupem času začnou psychicky ždímat i jeho rodiče. Scenáristicky výborně zpracované rodinné drama jako ze života, jak se hezky česky říká. I vizuálně se na to s radostí kouká. Až do takové míry, že to někteří diskutéři vidí spíše jako mínus seriálu. Vše je elegantní, čisté, upravené, značkové, za každé situace perfektně oblečené postavy (podobně jako například Hannibal či House of Cards). Je v tom zkrátka vidět ranec dukátů, které do toho Apple nasypal.


3. The Deuce: Špína Manhattanu (The Deuce) – 3. řada, HBO

Tradiční sběratel Pažótích Oskarů a i do třetice třetí místo. Na víc už ale The Deuce želbohu nedosáhne, třetí série byla totiž jeho poslední. A byl to spíše hořký konec s několika tragickými konci pro postavy. Kdo by však od seriálu s podtitulem Špína Manhattanu čekal happyend, že ano? Od začátku do konce si The Deuce udržel vysokou kvalitu, i když ve srovnání s tou závěrečnou byly předchozí dvě řady podle mého soudu více „free“, měly svižnější tempo i více vtipných momentů. Více zde.


4. Papírový dům (La casa de papel) – 3. a 4. řada, Netflix

Strhující jízda, která sice občas krapet scenáristicky pokulhává, ale co naplat, je to prostě show. Některé ty nelogičnosti se navíc dají vysvětlit tím, že velká část postav jsou lehce vyšinutí jedinci, kteří si libují v chaosu. Krásně to vystihl bývalý ředitel mincovny Arturito Román, když partička zločinců v jedné ze scén začala zpívat kostelní písně. „To je špatné znamení, co?“ tázal se jeden z rukojmích, načež Arturito odvětil, že takové výstřednosti jsou pro tyto jedince denním chlebem.

Třetí a čtvrtá série možná nebyly tak propracované jako předchozí dvě, ale na druhou stranu byly podle mého soudu atraktivnější. Dovolte mi přirovnání k Útěku z vězení, kdy se naše staré dobré postavy ve třetí sérii opět octnuly v žaláři, ale tentokrát v exotickém prostředí panamské věznice Sona. Něco podobného nastalo i v Papírovém domě, opět se jde loupit, cílem je ale honosnější instituce.

S Prison Breakem pojí La casa de papel například i velké náhody či „devět životů“ postav. V této souvislosti musím zmínit výbuch nálože v uzavřeném zatopeném trezoru, která by dotyčného tlakovou vlnou minimálně slušně zmrzačila, což ostatně dokázali v jednom ze svých pokusů třebas Bořiči mýtů. Sami scénáristé v dokumentu k seriálu glosovali, že scénář vymýšlejí a přepisují souběžně s natáčením, což je občas želbohu patrné.

Na druhou stranu, občas mi zase ta přepálenost a stylizovanost postav připomíná až komiksové ražení, podobně jako je tomu například u seriálu Banshee, kde logika občas musí ustoupit velké ohňostrojové jízdě, která nám vše vynahradí. Za nejsilnější scény bych označil návrat Ria k ostatním loupežníkům, výstřel Tokio a Ria na konvoj, Berlínův minikoncert na vlastní svatbě a pohřeb Nairobi. Snad jsem nic neopomněl. Tvůrci zkrátka vědí, jak si nás omotat. Plus ta uchu lahodící španělština, safra.

Pro upřesnění, někde je první a druhá řada vedena jako 1. série a třetí a čtvrtá řada jako 2. série.


5. Nejsilnější hlas (The Loudest Voice) – 1. řada, Showtime

Stanice Showtime podruhé. V letošní sezóně je to pouze tato televize, jež má mezi pěticí nejlepších seriálů dva zástupce. Sedmidílná minisérie The Loudest Voice, která byla odvysílána ihned zkraje sezóny, věrohodně vypráví o zákulisí zpravodajské stanice Fox News, jejím démonickém bossovi Rogeru Ailesovi a všech nešvarech s ním spojených. Vskutku kvalitní dílo říznuté i troškou té americké politiky. Zcela nepochybně doporučuji. Více zde.


Nejlepší nový seriál:

Defending Jacob


Nejlepší herec:

1. Russell Crowe (Nejsilnější hlas/The Loudest Voice) – 1. řada

Už jsem to částečně nastínil výše, Russell Crowe pod maskou despotického dědouše Rogera Ailese byl opravdu fenomenální. V situacích, kdy začal zuřit, z něj sršel nemalý respekt. Pozoruhodně vystihl třebas i Ailesovy zdravotní patálie, které postupně přicházely s jeho věkem (seriál se odehrává v období 1995-2016).

2. James Franco (The Deuce: Špína Manhattanu/The Deuce) – 3. řada

A opět náš starý dobrý Jimmy Franco, jenž byl jednou ze stálic Pažótích Oskarů. Po vítězství z roku 2018 obhajuje loňské druhé místo za svou památnou dvojroli Vincenta a Frankieho. I když v závěrečné sérii mi přišlo, že dostal méně prostoru na úkor dalších postav.

3. Mandy Patinkin (Ve jménu vlasti/Homeland) – 8. řada

I další velká postava seriálového světa se s námi letos loučí. Mandy Patinkinů vybojoval za roli Saula Berensona v herecké konkurenci podruhé bronzovou příčku.


Nejlepší herečka:

1. Michelle Dockery (Defending Jacob) – 1. řada

Michelle Dockery neuvěřitelně uvěřitelně vystihla pocity matky, která se musí popasovat s tím, že její syn byl obviněn z vraždy svého spolužáka, s nenávistí okolí, nepěknými vzpomínkami z minulosti, následným soudem a dalšími šoky. Ač se traduje, že muži toho nejsou téměř schopni, zcela jsem se vžíval do jejích pocitů.

2. Claire Danes (Ve jménu vlasti/Homeland) – 8. řada

Nejúspěšnější herečka Pažótích Oskarů, která navíc jako vůbec jediná v historii zvítězila v jedné kategorii celkem třikrát (2014, 2015, 2018). Claire Danes se letos tedy naposledy jako agentka CIA Carrie Mathison loučí druhým místem. Na kontě má ještě jedno stříbro z roku 2016 a bronz z roku 2017. Úctyhodná sbírka, co říkáte? Něco jako Michael Phelpsů v hereckém podání.

3. Maggie Gyllenhaal (The Deuce: Špína Manhattanu/The Deuce) – 3. řada

Podobně postava filmařky snímků pro dospělé Eileen Merrell v podání Maggie Gyllenhaal uzavírá své putování obhajobou třetí příčky z loňska. O rok dříve skončila druhá.


Nejlepší český seriál:

1. Bez vědomí – 1. řada, HBO

Atmosférická podívaná o komunistickém podsvětí, čímž nemyslím Vojtěcha Filipa a jeho sklepení, v němž pálí třešňovici, nýbrž život pod drobnohledem Státní bezpečnosti v roce 1989. Jen pro upřesnění pro méně chápavé jedince.

Bez vědomí je podle mého soudu nejvydařenějším českým seriálem letošní sezóny, a to i přesto, že je občas krapet překombinovaný a v závěru i drobet přitažený za vlasy. Jak už jsem referoval na podzim, svou atmosférou mi tato minisérie lehce připomněla dřívější počin od HBO, kriminální thriller Mamon, který se ovšem odehrával v současnosti. Znělka Bez vědomí zase dala vzpomenout na intro Pustiny od stejného režiséra Ivana Zachariáše. Nu a kvalitní herecké výkony i vizuální podoba už jsou takovou samozřejmostí HBÓčka.


2. Zrádci – 1. řada, ČT

Vizuálně poněkud netradiční počin, tentokráte z drogového podsvětí vietnamské mafie. Způsobem filmování i dějově je to trochu psycho, které ovšem baví svou originalitou. Mě osobně specielně bavil feťák René v podání Miloslava Pecháčka, jenž sází jednu hlášku za druhou. A píseň Holubí dům ve vietnamštině, kterou jsem si vychutnal plnými doušky. Připomínku mám snad jen ke konci, kdy to scenáristicky kapánek drhne.


3. Jak si nepodělat život – 1. řada, ČT

ČT podruhé a její cyklus čtyř oddychových povídek k zamyšlení. Úvodní tři jsou ve stylu dramaticko-komediálních patálií řešících nadváhu, manželské trable či ekzém. Vypíchl bych ovšem tu čtvrtou s názvem Beze stopy, která se tak trochu vymyká a nabízí nám drsnější podívanou v hlavní roli s Ondrou Vetchým, jenž tráví zimu v cizích chatách. Jak to tak bývá, postupně se všechno zkomplikuje, když se mu do cesty nachomýtnou další jedinci.


Nejlepší seriálová znělka:

1. The Deuce: Špína Manhattanu (The Deuce) – 3. řada

Myslel jsem si, že to půjde těžko, ale znělka ke třetí sérii v mých očích ještě překonala výborné intro ke druhé řadě. I tentokrát na tom má velkou zásluhu špičková píseň Dreaming od kapely Blondie, která k těm obrázkům padne jako ulitá. Dokonalá vzpomínka na seriál.


2. Westworld – 3. řada

Opět čisté, krásné, elegantní a plné symboliky. Takzvaně „pure“, jak by řekli Angláni. Kéž by tak poutavý byl i samotný seriál.


3. Papírový dům (La casa de papel) – 3. a 4. řada

Sametové intro, které je svým stylem tak trochu podobné znělce Westworldu, za doprovodu oficiální písně seriálu My Life Is Going On v podání Cecilie Krull.


Nu a tady už je jako tradičně historické pořadí Pažótích Oskarů. Začněme obligátním výrokem, že za vítězství v každé kategorii udělujeme vždy pět bodů, za druhé místo body čtyři, za třetí tři a tak dále a tak podobně…

Hlavní kategorii, kde jsou započteny pouze body pro nejlepší seriály, nadále vládne celkem dvakrát zlatý Narcos, stříbrnou pozici drží Hra o trůny a bronzový je Homeland, který to letos dotáhl rovněž na 14 bodů (v porovnání s výše zmíněnými má ale celkově nejhorší medailovou bilanci). Všechny tři počiny již byly ukončeny, bude tedy výzvou pro další seriálové klenoty je v budoucnu překonat. Například prozatím šestému Saulovi, jenž letos se svou pátou a zároveň předposlední sérií nebodoval, se to už podařit nemůže.

V případě televizních stanic se nic nezměnilo, nadále dominuje trio HBO, Netflix a Showtime.

V tabulkách níže už jsou kromě nejlepších seriálů započteny rovněž body za nejlepší nové seriály, herce, herečky a znělky. Seriálu The Deuce se povedlo něco vpravdě fenomenálního, když se za pouhé tři sezóny své existence vyšvihl až na vrchol, a to díky ingrediencím, které jsem zmiňoval už loni. Byl totiž mixem špičkového seriálu, hereckých výkonů i znělky. Pokořit Hru o trůny letos zvládl i Homeland.

Nyní bych se chtěl hluboce omluvit za následující tabulku televizních stanic, u níž jsem nalezl několik nesrovnalostí. V minulých letech jsem ji chybně sečetl, ačkoliv mi to rozum nebere, byl jsem totiž naprosto pečlivý jako vždy. Z toho plyne, že i maestro Sebastian Pažót se čas od času utne. Co nejsrdečněji se vám proto omlouvám za toto politováníhodné nedopatření, k němuž dochází maximálně jednou za deset let. Nyní už by tedy mělo být vše v naprostém pořádku. Korekce výpočtů ovšem nic nemění na výsledku, že i nadále je HBÓčko alias „záruka kvality“ suverénním lídrem tohoto žebříčku.

A na závěr český seriálový rybníček, kde bodovala tradičně Česká televize a po roční pauze opět i tuzemská verze HBO.


Minulé ročníky:

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *