Pokud jste si letos v létě třebas nemohli dovolit vycestovat do vzdálenějších končin našeho širého světa, pak postačilo naladit si zásobárnu kvalitních seriálových kousků s názvem HBO. Její prázdninová novinka Ostré předměty (v originále Sharp Objects) se nám postarala o osmidílnou „dovolenou“ v americkém maloměstě Wind Gap ve státě Missouri, kde někdo zavraždil dvě mladé dívky.
Pokusit se poodhalit a následně o této tragédii něco sepsat přijíždí do svého rodného města novinářka Camille Preaker. Tu ztvárnila výborná Amy Adams a už teď mohu prozradit, že je horkou – možná přímo vařící – kandidátkou na nejlepší herečku dalšího ročníku Pažótích Oskarů. Amy je ovšem nejen skvělá, co se týče herectví, ale rovněž vskutku krásná, což slýchá i její postava v seriálu poměrně často. Není divu, Kamče Preakerovic to opravdu sekne. Prakticky celý příběh se točí kolem ní, její minulosti, psychických problémů, její rodiny a především matky, která jí s nadšením nevítá.
Že se nám tvůrci postarali o osmidílnou dovolenou ve Wind Gapu jsem nepsal jen tak zbůhdarma. Zvláště pokud si tak jako já vychutnáte všechny epizody v průběhu několika málo dní, atmosféra seriálu a tím i samotného města vás pohltí. Nutno ovšem podotknout, že abyste si seriál naplno užili, musíte mít v oblibě obdobná pozvolna plynoucí psychologická dramata. Některé diváky kupříkladu rozhněvalo, že se nejedná o thriller, který čekali a který je v popisu mezi žánry uváděn.
Ostré předměty, které vychází z knižní předlohy Gillian Flynn (autorka Zmizelé), jsou především o postupném poznávání Wind Gapu a jeho obyvatel. To se daří výborně i díky skvělé kameře a režii. Režisér Jean-Marc Vallée loni pro stejnou stanici nafilmoval Sedmilhářky.
Není mnoho seriálů, které na vás dokážou tak zvláštním způsobem emocionálně zapůsobit, jako se to povedlo právě minisérii Sharp Objects. Nepochybně je to i díky skvělému soundtracku. Právě zmínku o něm jsem si nechal na úplný závěr. Pokud bych měl vypíchnout dvě skladby, které dle mého soudu dokonale vystihují atmosféru seriálu, byla by to ta z úvodní scény:
A především pak tato fenomenální klavírní skladba Ludovica Einaudiho, která mě osobně od prvního momentu naprosto pohltila.
Pažótí verdikt: 80 %
Staňte se labužníky Pažóta na Facebooku.