Počátek, který se v těchto horkých dnech vrací do českých biografů, mnozí považují za jeden z vrcholů kinematografie. Osobně si nemyslím, že se jedná o něco tolik převratného. Pár poutavých věciček se mu nicméně upřít nedá, především podmanivá hudba Jendy Zimmera v čele se skladbou Time a jeden velký emotivní moment, jenž zůstal v mém srdci.
Dom Cobb v podání Leonarda DiCapria a jeho žena Mal, kterou ztvárnila Marion Cotillard, experimentují s podvědomím a noří se hluboko do svých snů a snů ve snech. Jednoho dne ovšem v tomto virtuálním světě uvíznou. Uvězněni tu nakonec zůstanou přibližně padesát let a pro Mal, která v průběhu času skutečný svět vytěsní, se postupně sen stane realitou.
Když jsou po dlouhých letech jejich zestárlé duše vrženy zpět do mladých těl, Mal je přesvědčena, že se ocitla ve snu a touží se vrátit do světa, jenž se pro ni během dlouhých roků stal tím opravdovým. Věří, že jedinou možností, jak se „probudit“, je zabít se a na jejich společné výročí skočí z římsy hotelového pokoje…
Vyždímala tě emotivně tato scéna? Nežinýruj se a okoštuj na odlehčení jeden z našich vtípků: Leonardo DiCaprio jako James Bond pod taktovkou režiséra Nolana?