Diváctvo Game of Thrones neboli lidově řečeno GoTéčka se během poslední série dramaticky rozštěpilo na tři nesmiřitelné tábory. Podle mnohých byla osmá řada naprostou katastrofou, která pošpinila celý seriál, někteří z nich dokonce podepisují petice na přetočení závěrečných šesti epizod. Druhá skupina je z poslední řady naopak naprosto unešená stejně jako z dosavadního průběhu seriálu. A třetí skupina se ocitá na pomezí těchto dvou táborů. Seriálu vyčítá některé přehmaty či nelogičnosti, ale na druhou stranu dokáže ocenit kupříkladu i nadále podmanivou vizuální stránku.
Jakožto dlouholetý seriálový kritik cítím svou povinnost vyjádřit se rovněž ke konci tohoto revolučního seriálového počinu, který jsem objevil ihned po odvysílané první sérii v roce 2011 (troufnu si říct, že dnes je tato skupina diváctva v menšině), a provázel mě tak úctyhodných osm let života. Nikdy ovšem nešlo o seriál mého srdce jako u mnoha zarytých fandů a jednotlivé série jsem si užíval jen jako běžný divák.
Nějaký ten spoiler tu zřejmě padne…
Na závěrečnou sérii jsem byl ovšem dlouhé měsíce natěšen asi jako všichni fandové GoTéčka. Úvodní dvě epizody mě ale nějak nedokázaly vtáhnout do děje. Asi něco jako když jste natěšeni na nějaký sportovní mač, jenž má všechny předpoklady stát se zápasem desetiletí, několik minut před jeho začátkem jste pohodlně usazeni před televizorem, ale když najednou všechno vypukne, nemůžete se do hry vůbec dostat.
Čím to? U Hry o trůny to bylo podle mého soudu způsobeno především tím, že závěrečná řada byla tak trochu zvláštní, ve smyslu jiná, odlišná od předchozích sérií. Napadá mě přirovnání k seriálu Banshee, u něhož se ve čtvrté sérii rovněž hodně změnila jeho dosavadní atmosféra. U něj mi to ale nijak nevadilo. U Hry o trůny šla proměna vypozorovat třeba už podle odlišného vizuálu úvodní znělky.
Pak přišla epizoda číslo tři a s ní i několik let očekávaná bitva o přežití lidstva, která měla být jedním z absolutních vrcholů seriálu i vrcholů v seriálovém/filmovém světě. Objektivně a s odstupem několika týdnů bez nějaké hořkosti musím konstatovat, že se podle mě jednalo o nejméně působivou bitvu v historii seriálu, kterou bych popsal jako jednu velkou a nepřehlednou mazanici. Úžasných bitev bylo v seriálu hned několik, dokonce i těch, které se stejně jako tahle odehrávaly v noci, ale tohle prostě nešlo. Pro jistotu ještě musím dodat, že jsem díl zhlédl pozdě večer, nikoliv za denního světla.
Čtvrtá epizoda mě konečně vtáhla do děje téměř jako za starých časů. Dokonce bych tu vypíchnul i jeden takzvaný „wau moment“ a sice nečekané sejmutí jednoho z draků. Přesto jedna malá výtka k logice – co se takhle pokusit nejprve sejmout osedlaného draka i s Daenerys a tím zároveň skolit dvě otravné mouchy. Toho bychom se ale dočkali možná tak v úvodních sériích, kdy se tvůrci ještě nebáli zabít i hlavní hrdiny. Ale je i možné, že Daenerys nebyla na tu dáli prostě vidět a já zbytečně moc kritizuji.
Ale zbořit dlouholeté hradby pevné jako skála jediným fouknutím? To už si nějakou tu kritiku zaslouží. Tvůrci už to ale schytali poměrně dost a dál bych se v tom nepitval. Osobně považuju pátý díl za nejlepší epizodu závěrečné série. Měla náboj, překvapivé momenty, nějaký ten pěkný souboj a děj se navíc vrátil do Králova přístaviště, pro mě odjakživa nejatraktivnějšího místa celého seriálu.
Ze závěrečné epizody jsem pak tak trochu rozpačitý. Byly tam pěkné momenty, zaujala mě kupříkladu odvaha Tyriona mrsknout svým odznakem pobočníka přímo před očima své královny. Byly tam ale i momenty krapet zvláštní jako třeba tavení trůnu nebo rokování o budoucím králi. Osud Jona Snowa mi pak trochu připomněl osud Dextera Morgana.
Závěr
Pokud bych měl vynést závěrečný verdikt, přiklonil bych se ke střednímu proudu. Nebyla to žádná katastrofa jako například závěrečná řada House of Cards, ale ani nic úžasného jako některé předchozí série GoTéčka. Vrcholem seriálu pro mě byla čtvrtá řada, která nám naservírovala třebas smrt Joffreyho, velenapínavý soud Tyriona, souboj Sera Gregora Cleganea s princem Oberynem nebo celodílovou bitvu na Zdi. Čtvrtá série také jako jediná získala Pažótího Oskara za nejlepší seriál.