Již včera jsem se ve svém pozoruhodném příběhu zmínil rovněž o Sněhulákovi. Tento nový filmový počin jsem zhlédl v magický pátek 13. října, kdy jsem poctil svou návštěvou jeden celkem vymazlený pražský kinosál. Následně jsem si ze zvědavosti pročetl několik recenzí a názorů na tento nepříliš vydařený kousek, ale srovnání s výbornou knižní předlohou norského spisovatele Jo Nesba jsem v nich nalezl poskrovnu. Proto jsem se rozhodl, že pro vás, mé věrné ovečky, jak velice rád nazývám svou čtenářskou základnu, zkusím porovnat knižní a filmovou verzi.
Nuže, pojďme na to, milí čtenáři. Sněhuláka jsem četl před pár měsíci a mám ho ještě v poměrně živé paměti. Musím se přiznat, že jako většinu z vás, kteří jste toto dílo rovněž s radostí četli, i mne poněkud rozzlobila jeho filmová verze, která má s Nesbovým příběhem společná snad jen jména postav a sněhuláky na místech činu.
První obří odlišnost přichází hned s úvodní scénou. Dumal jsem nad tím, proč se autoři rozhodli takto výrazně pozměnit jednu z hlavních zápletek a napadlo mne snad jen to, že pro jistotu nepoužili Nesbovu naprosto logickou zápletku, aby některé diváky sexuálně nepohoršili. Teď vám s dovolením vyzradím vrahounovu motivaci v knize. Tam umlátil svou matku heverem, protože ji přistihl, slušně řečeno (mohou nás číst také děti), milovat se s neznámým mužem. V dospělosti pak vraždil další ženy, které daly před manželskou postelí rovněž přednost lóži neznámého cizince. Je možné, že si autoři filmu řekli, že je tato zápletka až moc sexuální a pokud by se to rozneslo, někteří pohoršení Američané by kvůli tomu návštěvu tohoto snímku zamítli. A podle toho, jak to ve výsledku vypadalo, dali scénáristé raději přednost jakési narychlo splácané a ne úplně logické vrahounově motivaci.
Postavám chybí šarm a šmrnc
Další kapitolou jsou postavy. Jak jsem již uvedl, jejich jména jsou knižní předloze věrná, tím to ovšem končí. Kupříkladu Harryho kolegyně Katherine Brattová je v knize líčena jako pohledná, atraktivní, sebevědomá a ambiciózní žena. Ne že by Rebecca Ferguson, která ji ztvárňuje, nebyla pohledná, ale představoval bych si ji zhruba tak sexy, jako v pátém Mission Impossible. Podobně jako Katherine jsou v knize popisovány i ostatní ženské postavy, což se ovšem nedá říct o jejich filmové verzi. Bývalá Harryho přítelkyně Rachel byla v Nesbově díle velice sexy ženou (což bych o filmové Rachel ani zdaleka neřekl) a mezi ní a Harrym žhnuly plameny lásky. Velká část mužských postav je zase v knize popisována jako charismatické figury, oproti tomu ve filmu jde, včetně vrahouna, spíše o slizouny.
Poněkud zvláštně působí rovněž to, že několik scén z traileru se ve snímku nakonec vůbec neobjevilo. Vystřižena byla kupříkladu jedna z nejnapínavějších a nejakčnějších scén, kdy v knize jedna z obětí prchá před vrahounem temným lesem (v traileru se tato scéna odehrává ve dne) a nakonec se chytí do želez.
Vypadá to, že zběsilé přestříhávání se tak zřejmě rovněž výrazně podepsalo na nevalné kvalitě tohoto snímku a na jeho logice. Na rozdíl od knižní předlohy, kde do sebe všechno naprosto logicky nakonec zapadlo, tady je spoustu věcí nelogických a nevysvětlených. Nevyrovnané je také tempo filmu. Chvílemi se neděje téměř nic, vzápětí se toho zase děje více, než by bylo zdrávo a divák, jenž nečetl knihu, zřejmě ani neví, proč a jak se to událo.
NEŽINÝRUJ SE A OKOŠTUJ ROVNĚŽ NAŠE DALŠÍ KVALITNÍ ČTIVO:
Hra o trůny: šestá řada rozlouskla mimo jiné rébus jménem Hodor
Podobně jako všem ostatním zpravodajským serverům českého mediálního rybníčku, i nám jde pochopitelně v prvé řadě o to, vydělávat milióny. Vy jako čtenáři jste až na druhé koleji. Neděláme s tím žádné štráchy a na rozdíl od ostatních to veřejně přiznáme. Tudíž, pokud se vám tento vysoce kvalitní článek líbil, neváhejte ho sdílet a propagovat všemi dostupnými prostředky a staňte se našimi stalkery na té ďábelské, ale tolik potřebné síti, tedy na Facebooku.